Soví pošta: hravá cestopisná knížka pro děti plná ilustrací evropské architektury

V loňském roce vyšla Soví pošta. Knížka pro mě dost speciální, a to hned ze tří hlavních důvodů. Jednak je to moje úplně první dětská ilustrovaná knížka. Jednak je to knížka o cestování a je plná architektury, což jsou motivy, které mě k mojí radosti v rámci ilustrace už dlouhodobě provázejí. A jednak to byl množstvím ilustrací ten největší projekt, na kterém jsem se jako ilustrátorka zatím podílela, přes 90 stran plných ilustrací.

Příběh o zapomenuté plyšové sově

Autorkou knihy je Anna Schlindenbuch, milovnice cestování, posílání pohlednic a v neposlední řadě maminka. Právě pro svého syna Noa začala Soví poštu psát a právě o něm, o cestování a pohlednicích je i celá knížka.

Kniha je určená pro děti od 6 let a vydalo ji nakladatelství Mladá fronta (Albatros Media).

Maličká plyšová sova Ája miluje cestování pařátem po mapě. Jednoho dne ji její kamarád Noe zapomene ve vlaku spolu s jejich ošoupaným atlasem Evropy, ze kterého se rozutekly všechny mapy. Ája se rozhodne roztáhnout křídla, objevit svět a přivést ztracené mapy zpátky do atlasu. Sledujte její dobrodružství v tomto netradičním cestopisu a poznejte evropské metropole pomocí pohlednic, které sovička Ája ze svých cest posílá!

— oficiální popis Soví pošty od nakladatelství Mladá fronta

Letem světem po evropských městech

Knížka je rozdělená do 10 kapitol a v každé z nich čtenáři navštíví nové město. Sovička Ája postupně prolétne Prahou, Vídní, Budapeští, Římem, Barcelonou, Paříží, Londýnem, Amsterdamem, Berlínem a na závěr Krakovem a v každém městě něco zažije. Když jsem si tohle přečetla v poptávce, kterou mi poslalo nakladatelství Mladá fronta, měla jsem jasno, že tuhle knížku určitě chci ilustrovat. Kromě Krakova jsem totiž zatím měla tu čest navštívit všechna zmíněná města a hned při prvním pročítání textu se mi jednotlivé motivy a scenérie vynořovaly v hlavě. Tohle cestovatelské téma bylo přesně pro mě.

Sovička Ája s nočním hlídačem pozoruje večerní Forum Romanum
Prvotní skica stejného obrázku

Na konci každé kapitoly je pohlednice, kterou sovička posílá domů, a stránka s rébusem. Takže pro mě spousta prostoru se ilustrátorsky vyřádit. 🙂 Pohlednice jsem stylizovala do retro stylu starých pohlednic a cestovatelských plakátů a každá poštovní známka, která je v knížce namalovaná, vychází ze skutečných místních známek.

Na pomezí stylizace a realismu

Tahle knížka byla pro mě byla ale i velká výzva. Malování takového množství architektury bylo totiž složitější, než jsem na začátku čekala. Chtěla jsem architekturu stylizovat, aby byla zábavná pro děti i dospělé, ale zároveň bylo každé notoricky známé místo jednoznačně rozpoznatelné. Musela jsem u každého obrázku hledat balanc mezi uměleckou stylizací a architektonickou přesností. Které detaily zachovat podle předlohy? Kde se držet reálné perspektivy a kde ji porušit? Právě úmyslné hrátky s perspektivou jsou podle mě totiž to, co dělá ilustraci města hravou a zajímavou (naprostý velmistr světového formátu byl v tomhle ohledu podle mě ilustrátor Miroslav Šašek). Tyhle otázky mi zabraly hodně času a musela jsem některé obrázky malovat znovu a znovu, abych tu správnou rovnováhu našla. A můj vnitřní perfekcionista stále nebyl spokojený. 🙂

Práce na knížce se tak protáhla a k závěru jsem nad ní proseděla spoustu večerů i víkendů, nic jiného neexistovalo. Ale všechno má svůj čas a tahle knížka ho zkrátka jen potřebovala hodně. Nakonec jsem všechny ilustrace dokončila, odeslala a byl to naprosto skvělý pocit. Uf. 🙂

Pohlednice z Vaticanu (texty na pohlednici přidala později redakce)

Jestli máte doma nebo ve svém okolí školáka, kterého baví cestovat (nebo ho pro cestování třeba chcete nadchnout), můžete mu knížku zkusit pořídit. Podle ohlasů z okolí děti knížka baví, a to hlavně díky rébusům na konci každé kapitoly. 🙂 Za mě tedy mise splněna a těším se, až zas někdy v budoucnu uzraje čas na nějakou další knihu.

A jedna zajímavost na závěr: Těsně před tím, než šla knížka do tiskárny, jsem se vdala a změnila si jméno. Na obálce tištěné knížky tedy najdete už novou podobu mého jména Kateřina Čermák Brabcová. Na online náhledech obálky, které se rozesílaly ještě před vytištěním knihy, ale je ještě moje původní jméno. 🙂

Podobné příspěvky